Strategie paliativní péče do roku 2035 a role praktiků

Pro všeobecné praktické lékařky a lékaře je strategie důležitá hned z několika důvodů. Zdůrazňuje totiž význam obecné paliativní péče, roli primární péče i potřebu lepší spolupráce mezi jednotlivými poskytovateli. Právě praktický lékař či lékařka často zná pacienta dlouhodobě, rozumí jeho rodinnému zázemí a může sehrát důležitou roli včasným rozpoznáním potřeb, otevřením rozhovoru o cílech péče i propojením pacienta s dalšími službami v regionu.

Potřeba paliativní péče poroste

Strategie vychází z demografického vývoje, stárnutí populace a rostoucího počtu lidí, kteří žijí s chronickými a život limitujícími onemocněními. Podle strategie potřeba paliativní péče v ČR již nyní přesahuje 65 000 osob ročně a bude dále narůstat. Bez posílení kapacit a změny organizace péče hrozí větší tlak na akutní lůžka, dlouhodobou péči i rodiny, které se starají o své blízké.

Paliativní péče přitom není určena pouze pro poslední dny života. Jejím smyslem je zlepšovat kvalitu života lidí se závažným onemocněním a jejich blízkých, podporovat plánování péče a pomáhat tomu, aby péče odpovídala hodnotám, potřebám a přáním pacienta.

Právě včasnost je klíčová. Čím dříve se podaří rozpoznat, že pacient potřebuje paliativní přístup, tím větší prostor vzniká pro promyšlené plánování, komunikaci s pacientem i rodinou a koordinaci dalších služeb.

Co strategie říká o obecné paliativní péči

Strategie rozlišuje obecnou a specializovanou paliativní péči. Specializovanou paliativní péči zajišťují například mobilní hospice, lůžkové hospice, nemocniční konziliární týmy paliativní péče nebo ambulance paliativní medicíny.

Obecná paliativní péče má být součástí dobré klinické praxe u pacientů s život limitujícím onemocněním. Poskytují ji zdravotníci v rámci své běžné odbornosti, tedy i všeobecné praktické lékařky a lékaři.

Strategie praktickým lékařkám a lékařům přisuzuje důležitou roli zejména v těchto oblastech:

• včasné rozpoznání potřeby paliativní péče,

• plánování cílů léčby a péče,

• komunikace s pacientem a jeho blízkými,

• koordinace dalších zdravotních a sociálních služeb,

• zajištění kontinuity péče a doprovázení pacienta v domácím prostředí.

Zároveň strategie upozorňuje, že obecná paliativní péče je sice potenciálně dostupná většině obyvatel, ale její skutečné poskytování je nerovnoměrné. Mezi bariéry u praktických lékařek a lékařů patří mimo jiné nejistota v oblasti symptomové léčby, komunikace, etiky a práva, časová náročnost péče nebo chybějící podpora.

To jsou přesně oblasti, ve kterých dává smysl rozvíjet vzdělávání na míru, sdílení zkušeností a regionální propojení.

„Naučila jsem se být odvážná v otevírání rozhovorů. Dovolila jsem si pokládat nepříjemné otázky, které pacienti a jejich pečující tolik potřebují řešit.“ uvedla účastnice kurzu z ordinace praktického lékaře a paliativní medicíny Communia s.r.o.

Role praktického lékaře: včas rozpoznat, mluvit, koordinovat

Praktická lékařka ani lékař nemusí a nemá nahrazovat specializovaný paliativní tým. Jejich role je jiná, ale velmi důležitá.

Praktická lékařka nebo lékař může být tím, kdo si jako první všimne, že se zdravotní stav pacienta mění, že přibývá symptomů, hospitalizací, nejistoty nebo zátěže v rodině. Může otevřít rozhovor o tom, co je pro pacienta důležité, jaké jsou cíle další péče a jaké služby mohou pomoci vždy s respektem k autonomii a přání pacienta.

Současně může být praktický lékař nebo lékařka důležitým partnerem pro mobilní hospice, lůžkové hospice, domácí péči, nemocniční paliativní týmy, ambulantní specialisty i sociální služby. Dobře nastavená spolupráce pomáhá pacientovi a jeho blízkým zorientovat se v péči a snižuje riziko, že se budou rozhodnutí dělat až ve chvíli krize.

Obecná a specializovaná paliativní péče proto nemají stát vedle sebe odděleně. Potřebují na sebe navazovat.

Jakou roli v tom hrají Paliativní praktici

Paliativní praktici vznikli právě proto, aby praktickým lékařkám a lékařům pomáhali rozvíjet kompetence, sebedůvěru a síť kontaktů v oblasti obecné paliativní péče.

Naší hlavní aktivitou je odborný kurz Péče v závěru života v ordinaci praktického lékaře, který se otevírá dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Kurz je zaměřený na realitu ordinace všeobecné praktické lékařky a lékaře, propojuje medicínská, komunikační, eticko-právní i organizační témata a staví na kazuistikách a praktickém nácviku. Lektorský tým tvoří odborníci s dlouholetou praxí.

„Kurz mi dal jedinečný pohled na perspektivu jak z pohledu pacientů, tak dalšího personálu v cestě závěrem života a jak to dělat dobře, s vděčností a spokojeností při pohledu zpátky. Jak je důležité si uvědomit křehkost lidí, že cesta vždy začíná u nás a hlavně, že v tom nejsme sami.” absolventka kurzu.

Vzděláváním to ale nekončí. Z kurzu postupně vznikla komunita praktických lékařek a lékařů se zájmem o paliativní péči. Sdílejí zkušenosti z ordinací, hledají cesty, jak péči v regionech lépe propojovat, a jsou v kontaktu s dalšími poskytovateli zejména s mobilními a lůžkovými hospici.

Komunitu v regionech dál rozvíjí síť ambasadorů Paliativních praktiků. Kolegyň a kolegů, kteří v místě svého působení pomáhají propojovat praktické lékaře, hospice a další služby a předávají zkušenosti dál. Pravidelným místem pro sdílení je také webinář Kašna Paliativních praktiků, kde se lékařky a lékaři setkávají nad konkrétními tématy z praxe.

Důležitou součástí rozvoje oboru je také pracovní skupina primární paliativní péče při České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP, která vytváří odborné zázemí pro téma obecné paliativní péče v primární péči.

Paliativní praktici se zároveň věnují vzdělávání odborné i širší veřejnosti prostřednictvím přednášek, workshopů, konferencí, webu, newsletteru a sociálních sítí.

 Proč by praktické lékařky a lékaře měla paliativní péče zajímat

Paliativní péče není okrajové téma. S pacienty se závažným onemocněním se praktické lékařky a lékaři setkávají běžně, často dlouho předtím, než je zapojen specializovaný paliativní tým.

Může jít o pacienty s pokročilým onkologickým onemocněním, srdečním selháním, chronickým plicním onemocněním, neurologickým onemocněním, demencí, křehkostí nebo kombinací více závažných diagnóz.

Zájem o paliativní péči neznamená, že se praktický lékař nebo lékařka stává specialistou v paliativní medicíně. Znamená to, že dokáže lépe rozpoznat potřeby pacienta, položit správné otázky, vést citlivý rozhovor, zapojit vhodné služby a nebýt v náročných situacích sám nebo sama.

Povědomí o paliativní péči pomáhá také v běžné komunikaci s rodinou. Praktické lékařky a lékaři často znají nejen pacienta, ale i jeho blízké. Mohou proto významně přispět k tomu, aby péče byla srozumitelná, koordinovaná a v souladu s tím, co je pro pacienta důležité s respektem k jeho důstojnosti a autonomii.

Jaké benefity má paliativní péče pro praktické lékařky a lékaře

Dobře uchopená paliativní péče přináší praktickým lékařkám a lékařům větší jistotu a sebedůvěru v situacích, které bývají odborně i lidsky náročné.

Pomáhá jim:

• lépe rozpoznat, kdy pacient potřebuje paliativní přístup,

• vést rozhovor o cílech péče a přáních pacienta,

• orientovat se v možnostech symptomové léčby,

• vědět, kdy a koho zapojit,

• spolupracovat s mobilními hospici, domácí péčí, nemocničními týmy a dalšími službami,

• necítit se v péči o pacienta se závažným onemocněním sami díky komunitě a propojení s kolegyněmi a kolegy z regionu.

Praktická lékařka nebo lékař tak získává nejen odborné znalosti, ale i větší oporu v systému.

Jaké benefity má paliativní péče pro pacienty a jejich blízké

Pro pacienty a jejich rodiny může včasná paliativní péče znamenat zásadní rozdíl.

Pomáhá lépe zvládat symptomy, zmírňovat nejistotu, plánovat další kroky a hledat takové uspořádání péče, které odpovídá zdravotnímu stavu, možnostem rodiny i přáním a důstojnosti pacienta.

Důležitá je také kontinuita. Pacient a jeho blízcí se nemusí v systému pohybovat sami. Pokud praktická lékařka nebo lékař dokáže včas rozpoznat potřebu podpory a propojit pacienta s dalšími službami, může péče probíhat klidněji a srozumitelněji.

Paliativní péče není rezignací na léčbu. Je to způsob, jak se ptát, co pacient potřebuje, co je pro něj důležité a jak mu v konkrétní fázi nemoci zajistit co nejlepší kvalitu života.

Strategie ukazuje směr. Teď je potřeba ho převádět do praxe

Strategie rozvoje paliativní péče v ČR do roku 2035 je důležitým krokem k tomu, aby se paliativní péče rozvíjela systematicky, napříč regiony a s důrazem na spolupráci obecné a specializované péče.

Pro všeobecné praktické lékařky a lékaře je to příležitost pojmenovat vlastní roli v péči o lidi se závažným onemocněním. Ne jako izolovanou odpovědnost, ale jako součást dobře propojeného systému.

Právě o to Paliativní praktici usilují: vzdělávat, propojovat a vytvářet komunitu lékařek a lékařů, kteří chtějí paliativní péči rozvíjet v prostředí primární péče.

Pokud i vy v ordinaci řešíte, jak k péči o pacienty se závažným onemocněním přistupovat s větší jistotou, přidejte se k nám na kurzu, ve webináři Kašna, nebo jako ambasador nebo ambasadorka ve svém regionu.

Sdílet: